Lyžování na Vánoce

Možná vy nebo vaši známí jezdíte na Vánoce lyžovat. Když říkám Vánoce, myslím na samozřejmě na Štědrý den. Stále vidím zmatené pohledy lidí, kterým jsem kdy o našem téměř každoročním zvyku vyprávěla. Nekruťte hlavou, ráda vám povím jaké má taková Vánoční lyžovačka výhody, ale i nevýhody samozřejmě.
Jak probíhá takový náš Štědrý den? Jezdíme jenom s tatínkem, zbytek rodiny zůstává doma. Vstáváme skutečně velmi brzy, aby se nám ta cesta do hor vůbec vyplatila. Ráno si uvaříme čaj do velké termosky, namažeme nějakou tu zásobu proteinů (zlatá prasátka bohužel na lyžích neřešíme) a zapneme počítač nebo televizi, abychom viděli záběry z kamer, kde bude nejhezčí počasí, sníh a tak podobně. Většinou na to máme velkou ranní poradu, ale že to budou Orlické hory, je již předem určené, abychom se stihli vrátit. Za tak hodinu, dvě, necháváme Vánoční stres ve městě a vyrážíme lyžovat. Vracíme se obvykle po třech, čtyřech hodinách lyžování, záleží na náladě a počasí a doma jsme tak ve čtyři odpoledne. Tak akorát abychom stihli usmažit kapra, vykoupat se a užít si Štědrého večera.

Teď vám povím, z vlastní zkušenosti, o výhodách a nevýhodách lyžování na Vánoce.

Výhody:

Cena
Pokud to nevíte, lyžování na Štědrý den je u všech větších středisek zadarmo.  Často bývá lyžování zásah do rozpočtu, ale pokud máte výbavu, budete 24.12. platit leda za benzín a párek u stánku.

Vánoční stres
Když odjedete na dopoledne, určitě Vám to ušetří spoustu Vánočního stresu.

Příjemně strávený den
Znám lidi, co na Vánoce vzpomínají špatně. Vše se jim zdá hektické, všichni se snaží, aby byl Štědrý den dokonalý, na úkor toho, že tím stresem je spíš nešťastný. Když vyjedete na lyže a nebude myslet na to, jestli náhodou nemá ubrus už trochu zmačkaný okraj, docílíte skutečné pohody. Až se totiž vrátíte, nebudete mít na blbosti čas.

Nevýhody:

Shánění dárků na poslední chvíli
Pokud patříte k lidem, co dárky zásadně odkládají a ještě na Štědrý den dopoledne udělají nájezd na obchodní centrum, nejspíš pro vás Vánoční lyžování nebude to pravé ořechové. Ale pokud se letos seknete a dárky dokoupíte „již“ 23.12.určitě máte šanci si zalyžovat jako každý jiný.

Nestíhání
Jsou rodiny, kterým domů přijede celé garde příbuzných a připravit se na večerní návštěvu trvá opravdu dlouho. V tom případě byste riskovali, že příbuzní nebudou s vaší prací spokojení. V mém věku bych ještě řekla no a co? Ale vaše maminka by na to měla jistě jiný názor.

Přírodní podmínky
Stát se může opravdu cokoliv a zvlášť v zimě je pohyb na silnici velmi nebezpečný. Každý, kdo jezdí na Vánoce lyžovat,  musí počítat, že se může stát,  že místo u Štědrovečerní večeře u čistě prostřeného stolu bude někde v mraze čekat na policii a odtahovku a to v tom lepším případě.

Já sama nedám na lyžování na Vánoce dopustit. A co, jak trávíte Štědrý den vy?

Rudolfínum a Vánoční trhy

Stověžatá Praha

Trdlo s čokoládou

Mistr Čajkovskij

Ikdyž nebydlím zase tak daleko do Prahy, nejezdím tam každý den, a proto je pro mě většinou návštěva našeho hlavního města  docela zážitek.

Nicméně, to nějakou náhodou vyšlo tak, že mám před Vánoci naplánovány čtyři nebo možná dokonce pět cest do Prahy za různým účelem.  Včera jsme si vyjeli se školou za mojí oblíbenou aktivitou-kulturou. Nikdy jsem v Rudolfínu nebyla a tak jsem byla opravdu velmi zvědavá a v neposlední řadě také na filharmonické pojetí Čajkovskijho pro i ty nejmenší děti. Docela mě překvapilo, že i návštěvníci, bez pochyby ještě z nižšího stupně, celé dvě a půl hodiny v klidu poslouchali.

A co by to byl za začátek prosince, kdybychom poté nenavštívili Vánoční trhy a nezkusili Trdelník s Nutellou a kafe, nakonec nás ještě čekal oběd, takže mi včerejší výlet sice moc nepomohl ve finančním zvládnutí Vánoc, ale byl to hezký den.

Už se těším, až se do našeho krásného hlavního města zase vrátím, ať už kvůli focení nebo na koncert. Určitě Vás budu informovat.

První sníh

  Dnes byl opravdu dlouhý a únavný den, vstávala jsem již kolem páté, kvůli olympiádě z češtiny, takže jsem celé ráno myslela v podstatě jen na to, až si půjdu zase lehnout.
 
 Se zklamáním, že je ještě tma jsem vyšla na autobus, uklidňovalo mě jenom kafe v mém novém, školním, termo hrnku. Naštěstí mi hned první krok připravil příjemné překvapení, ano stalo se to, sněží a to hned na začátku prosince, tedy o čtrnáct dní dříve než bylo plánováno. Ta trocha prašanu nebyla sice nic, co by stálo za takový povyk, ale stejně jsem všechny moje přátele přítele a přítele „potěšila´“ přehnaně ranní  zprávou o tom sněhovém  nadělení, některé z nich jsem dokonce vzbudila takže není divu, že mi moje karma slibovala, že se mi ten sníh brzy vymstí a to jsem ještě netušila, že to bude dříve,  než se naděju.

Po pár minutách čekání na autobus mi začaly mrznout ruce (samozřejmě nemůžu najít svoje dotykové rukavice a můj kabát nemá kapsy), ale zatím se nedělo nic tak hrozného, uběhly další  a další minuty a ani jeden z pěti autobusů zapsaných v jízdním řádu se nedostavil. Začala jsem se obávat, jestli doprava není zastavená docela a já to vůbec stihnu, když už jsem si kvůli tomu přivstala. Stihla jsem to s odřenýma ušima a teprve ve škole zjistila, že byla kvůli počasí zrušená polovina dopravy. Cestu domů jsem šla raději pěšky. 
A tady je jasné ponaučení, že i když je krásný sněhový den, neměl by se chválit před večerem, natož v šest ráno.